1.6 Elektronická komunikace

Elektronická komunikace je de facto výměna informací elektronickou cestou, tedy za použití elektronických nástrojů, dnes především nástrojů využívajících internetové propojení. Nejběžněji používanými prostředky jsou e-maily, instant messangery (icq, qip,…), skype a další.
O Internetu se někdy hovoří jako o svobodném médiu. Svobodném proto, že technická stránka jeho podstaty, i jeho stále se zvyšující rozsáhlost, ho jako celek činí centrálně neovladatelným a nekontrolovatelným. Dále také proto, že přístup do něho je volný. Každý, kdo disponuje technickým vybavením, může Internet používat k distribuci i získávání informací, svobodnému vyjadřování, k realizaci vzdálené komunikace, ukládání dat atd.

Komunikace zprostředkovaná digitálními technologiemi se v mnohém liší od komunikace přirozené. Tato komunikace je ochuzena o neverbální stránku, omezena je i její stránka verbální. Ve své podstatě se jedná o komunikaci, která není přirozená, účastníci této komunikace jsou ochuzeni o bezprostřední kontakt mezi sebou navzájem. Toto lze říci o písemné komunikaci obecně, ovšem v případě elektronické komunikace je tato skutečnost ještě výraznější, zejména s ohledem na její výraznou rychlost. Pro psaní elektronických zpráv není typická tak dlouhá časová investice, jakou je obvyklé vkládat do psaných zpráv určených k přenosu na hmotném médiu.

Pro specifičnost elektronické komunikace je zapotřebí k ní přistupovat s jistou obezřetností, i když potřeba obezřetnosti se v běžné praxi mnohdy zřetelně neprojevuje. Čím je komunikace formálnější a čím méně znají její účastníci sami sebe navzájem, tím pozornější musíme být při vytváření a distribuci zpráv. Prostřednictvím elektronické pošty se lze v současné době a na celém světě spojit s každým, kdo má k dispozici příslušné technické vybavení. Technická omezení tohoto způsobu komunikace jsou minimální, ale výrazně se mohou projevovat omezení plynoucí z kulturní rozdílnosti a odlišného jazykového prostředí. Všeobecná pravidla, která by ustalovala jednotnou formální stránku elektronických dopisů a zároveň byla v povědomí uspokojivé většiny uživatelů, v současnosti neexistují.
V mnoha případech už je možné/nutné i s orgány státní správy komunikovat elektronickou formou. V tom případě je často nutné naučit se (najít způsob) jak digitalizovat nejrůznější dokumenty, které bývají přílohou např. e-mailu. Obvykle se jedná o dokumenty obsahující ověřený podpis či znak toho, že jde o orginální dokument nějaké autority.
V některých případech je pro uznání závaznosti či původu dokumentu vyžadován elektronický podpis.