Komunikace nadřízených s podřízenými se považuje za nejdůležitější faktor ovlivňující spokojenost zaměstnance s komunikací v zaměstnání. Úspěšný nadřízený bývá také podporující. Lidé potřebují od svých nadřízených potvrzení a podporu. Špatná komunikace nadřízeného vytváří negativní vedlejší účinky, jako je velký počet stížností, absence v práci, či fluktuace pracovníků.
• pokyny a instrukce zadávat rozhodně, ale srozumitelně,
o úkol nelze vymezit mlhavě, je dobré si ověřit, zda podřízený úkol pochopil,
o součástí úkolu by mělo být i určení termínu jeho splnění,
o je vhodné zařadit zadávaný úkol do širších souvislostí,
o při zadávání úkolu sdělit i potřebné množství dat a podrobností,
• nezadávat příliš mnoho příkazů nebo úkolů najednou;
• je-li úkol řešením nějakého problému, je vhodné probrat s podřízeným jeho názor na plnění tohoto problému; je třeba naznačit přístup manažera k řešení;
• přílišný odstup od podřízených škodí, je nutno umožnit podřízeným osobní kontakt s nadřízeným;
o podpora otevřené komunikaci,
o odstraňovat z pracoviště strach, nejistotu,
o přístupnost i k jiným stanoviskům a názorům,
• začátek jednání by měl být vždy přátelský, respektovat názor partnera, nesouhlas neříkat přímo, k nesouhlasu je vhodné směřovat otázkami;
• otevřeně přiznat případná pochybení.